neděle 5. února 2017

Vědět neznamená umět aneb dost bylo teorie, nyní přichází praxe...

Už od prosince mi přicházely signály o tom, že rok 2017 bude ve znamení mnoha změn. To by nebylo asi nic nového, neustále se okolo něco děje.
Tyto změny jsem vnímala jako změny, které budou probíhat nejen vně, ale i uvnitř nás. To, co jsme se dosud naučili na úrovni teorie se bude promítat do našich životů v praxi. Bude (a vlastně už i je) to zkouška za zkouškou.

Důležité, vlastně to nejdůležitější, pro toto období, je zůstat v klidu. Uvnitř. Nenechat se vytočit nikým a ničím. Lehko se to řekne, ale praxe je těžší. A právě o tom to bude. Opakující se lekce, abychom se naučili to, co potřebujeme.

V minulosti to bylo o získávání informací. Těch už jsme dle stupně vývoje nasáli dostatek. Abychom se posunuli ve vývoji dál, je třeba teorii přenést do praxe. Rok 2017 nám toto umožní.

Nezlobte se na druhé, ale ani na sebe za to, že se vám vše nedaří, jak byste si přáli. Pokud jste lekci nezvládli, velmi brzy přijde opravná zkouška.

Je třeba naučit se kontrolovat své emoce. Protože z emocí pocházejí nemoci. Čím víc se naučíme zpacifikovat sami sebe, tím lépe se budeme cítit. Vztek, agresivita, ale i lítosti a smutek - to vše jsou naše emoční reakce. Můžeme je kontrolovat tím, že začneme více vnímat sami sebe. Své potřeby, své pocity a své tělo.

Pokud jsem vzteklá, cítím těžkou, rotující energii v oblasti třetí čakry - solar plexu. Mohu se emocí nechat strhnout a "vytočit" se do běla (a věřte, že se mi to občas zadaří) anebo si mohu uvědomit, co se právě děje a zabrzdit to. Mě osobně se osvědčilo zhluboka dýchat, počítat, soustředit se na dech a začít si uvědomovat, proč mě ta osoba nebo situace tak rozčiluje. Řekl ten člověk něco, co mě donutilo vidět něco, co jsem vidět nechtěla? Nebo udělal chybu, kterou mu mám za zlé?

V novém roce jsem si začala uvědomovat, jak důležité je "nebrat na sebe pocity za chyby druhých". Třeba když jedu po silnici a někdo svým způsobem jízdy ohrozí ostatní účastníky provozu. On udělal chybu. Pokud se začnu rozčilovat, přebírám část zodpovědnosti na sebe, ale to nemusím. Druhý člověk udělal chybu a on si za ni zaplatí. Tečka. Nemusím to za něj řešit. Je to obrovská úleva, když si uvědomím, že nemusím řešit chyby druhých. Každý chybujeme, děláme dobrá i špatná rozhodnutí. A každý je zodpovědný pouze a jen za svá rozhodnutí.

Chyby děláme, když zapomínáme kdo jsme a kam jdeme. Když zapomínáme, že všichni jsme si rovni, že všichni procházíme vývojem, jen každý je v jiné třídě. Kdo už se naučil něco víc, není víc člověkem, nebo hodnotnějším člověkem. Je jen člověkem, který prošel delší úsek tratě.


Co nám může pomoci:
  • být bdělým - bdělost mi pomáhá nezapomínat kdo jsem a kam jdu
  • být vědomým -  mi pomáhá uvědomovat si, že nejsem jen fyzické tělo
  • naslouchat svým pocitům -  protože pocity jsou jazykem naší duše
  • nehodnotit, ani nekritizovat, neposuzovat sebe ani druhé
  • být ve svém středu
  • oceňovat sebe i druhé a být vděčný za to, co mám 
  • připomínat si, že vše, co se děje, je pro můj vývoj dobré - záleží na úhlu pohledu
To, jak se cítím dnes, je odrazem toho, jak jsem žila, přemýšlela, uvažovala a čemu jsem věřila v minulosti
To, co dělám, jak myslím a co cítím teď, utváří to, jak se budu cítit.

Strach v našem životě nemusí mít své místo. Je to stav volby - vědomé nebo nevědomé.

Je třeba vykročit ven ze své komfortní zóny, vystoupit z cyklů stejnosti a pohodlnosti. Pohodlnost je zbraň ega, udržuje nás tak v pocitu svobody - pocitu, že nemusíme udělat to, co nechceme.
Ve skutečnosti je pohodlnost a línost lstivou "zbraní" ega. Nejde o to, že bychom měli dělat to, co nechceme, jen abysme nebyli lenošní, a přitom vnitřně cítit tlak povinnosti (musel jsem to udělat). Ale naučit se dělat to, co je třeba, s pokorou a s láskou. Pokud je něco potřeba udělat, a pokorně to přijmeme, aniž bychom sami sebe litovali, že něco musíme udělat nebo upadali do pocitu viny, že jsme něco neudělali a udělat měli, můžeme přijmout s klidem v nitru výzvu, že je něco potřeba udělat a prostě to jen udělat. Nic víc za tím není. Jsme součástí jednoho velkého celku a v momentě, kdy s vnitřním klidem plníme to, co je třeba vykonat, napomáháme i ostatním částem celku.

Naslouchejme pečlivě svým pocitům, jazyku naší duše. Řeknou nám, "jak si stojíme". Co jsme již pochopili a co se ještě potřebujeme naučit. Naším cílem je být spokojeni v každé situaci a za každých podmínek.






Nebojujte proti druhým, ani proti sobě, protože boj přináší opět jen boj. Jediná cesta z boje ven je cesta pokory. Jakmile přestaneme vytvářet další boj, nemusí se nám už vracet. Kde se nevytvořil tlak, nevytváří se ani protitlak.


Přeji Vám mnoho úspěchu na vaší cestě nejen v roce 2017. Ať se vám praxe daří tak, jak potřebujete.

Neexistuje selhání, neexistuje chyba. Jsou jen stupně vývoje.

S láskou, Jolana
www.nova-cesta.com



foto: zdroj morguefile.com