pondělí 12. ledna 2015

Proč jsem přestala diagnostikovat pomocí automatické kresby?

Moji milí přátelé a čtenáři,

jsem moc poctěna vaším zájmem o diagnostiku a harmonizaci pomocí automatické kresby. Stále mi chodí emaily se žádostmi o rozkreslení vztahů ať už partnerských, přátelských či rodičovských.

Ještě donedávna jsem ráda vzala pastelky, papíry a pustila jsem se do díla. Jenže před několika měsíci se mi začali dít zvláštní věci...

Nejdříve mi to chodilo po troškách, jen v takových tichých upozorněních. Přátelských popostrčení, že už bych automatickou kresbu pro diagnostiku a harmonizaci neměla používat.
Náznaky byly stále silnější. Začala jsem vnímat, že tato forma by měla patřit k mé minulosti. Nijak tímto nechci vyvolat mylný dojem, že by tento způsob nebyl dobrý či účinný. Opak je pravdou. Automatická kresba správně provedená je pro některé jedince tou správnou cestou.

Informace pro mě byla ale ta, že pro mě už cestou není. Měla jsem ji vnímat jen jako berličku, kterou jsem měla v ruce, dokud se nenaučím chodit jistě a rovně. Pak ji mám odhodit...

A tak - ač nerada - jsem uposlechla. Chtěla jsem ještě udělat jednu poslední kresbičku...a díky Bože (Zdroji, Energii, Univerzu) mi nebylo dáno ji provést tak, jak jsem byla zvyklá. Musela jsem ji několikrát opakovat, neustále se mi nedařilo vyjádřit to, co jsem potřebovala...no prostě DOSTALA JSEM PŘES PRSTY. Měla jsem pochopit, že pro mě už to cesta není.

Co mi ještě zůstalo jako dovolené je vysvětlovat druhým jejich kresby. Mohu tu a tam vstoupit do kresby druhého a sdělit mu to, co mu pomůže rozšířit jeho obzory. Taková přátelská rada. Také mohu malovat kresby harmonizační pro radost, mandaly a jiné kresby. To, co už ale dělat nebudu, je kresby pro druhé. Už žádné diagnostiky vašich vztahů, jak to vypadá, kam to směřuje...

Dnes už vnímám proč jsem měla s AK přestat...Mou cestou je učit druhé to, co jsem sama přijala. A to dost dobře při kresbách nejde...Kresba pouze rozkrývá, jak to vypadá po energetické stránce, co kdo cítí. Jenže s takovými informacemi si lidé moc nevěděli rady. I když jsem jim vždy připsala takové základní informace, co by bylo vhodné udělat, čím se zabývat, stejně v tom tápali. Nevěděli, jak udělat to, co jsem jim radila. Potřebovali učitele, který by je vedl, průvodce po linii, který by tu a tam popostrčil, tu a tam poukázal na některé pospojitosti tak, aby se druhému mohlo rozsvítit v hlavince a udělal takové to AHÁ, tak proto se mi děje to, co se mi děje....

Děkuji všem, kteří se na mě s žádostí o kresbu obrátili, protože pokud byste to neudělali, nemohla bych projít celou tu cestu k poznání. Je důležité začít dělat to, co cítíme, že dělat máme, abychom po čase pochopili, že jsme dozráli do další etapy a že je třeba přestat dělat to, co jsme dělali doteď a je potřeba začít dělat zase něco nového. Protože život je změna, život je vývoj.

A tak jestli máte potřebu učit se kreslit nebo máte potřebu se tímto zabývat, nenechte se odradit tím, že já jsem to dělat přestala. Každý si přitahujeme přesně to, co pro svůj vývoj potřebujeme. A protože jsme lidé různých potřeb máme i různé způsoby.


Mějte se báječně na své cestě poznání,


s láskou

Jolana
www.nova-cesta.com




foto: zdroj morguefile.com