sobota 4. ledna 2014

Radost každý den

Už odmala miluju vůni vzduchu. Svět umí vonět v tolika různých odstínech...Třeba u moře...Když jsem byla poprvé u moře, bylo mi asi 7 let, vdechovala jsem tu úžasnou vůni, kterou jsem dosud neznala. Vonělo to tam tak jinak...trochu po rybách, ale příjemně...a taky po řasách. Sbírali jsme s bratrem mušličky a dávali je do sáčku (no ano, v té době jsem nevnímala, že uvnitř jsou živí tvorčci, kteří zbytečně uhynou) a před odjezdem, když jsme sáčkem pohnuli, poznali jsme druhou tvář "vůně" moře...

Nebo vůně vzduchu před bouřkou, milovala jsem a dodnes miluju bouřky a vzduch těsně před ní. Jak voní, jak je plný vody a ještě něčeho, tak elektrizujícího... a ten moment, když se rozprší, v létě cítíte vůni prachu silnice, kterou po chvíli vystřídá vůně trávy a stromů a pak už jen čistá voňavá vodička....Jak všechno osychá na slunci, přichází další druhy vůní..Ani nevím, jak je všechny pojmenovat. 

Vůně nás provází celým životem. Jak voní maminka, tatínek, my, naše miminko...Někdy si můžeme i nepříjemné pachy spojit s příjemnými, jako když ten, koho milujeme, má ruce od cigaret, které rádi nemáme, a přesto kdykoliv se k nám tato vůně přiblíží, vzpomeneme si na onu osobu. Nebo vůně parfému, kterou znáte od své maminky a pak ji ucítíte někde na ulici a rozhlížíte se, jestli neuvidíte mámu...

Nedávno jsem při procházce ucítila vůni, kterou už jsem nezacítila roky. Byla to vůně nějakého obědu, myslím že hovězí maso s omáčkou. Ač sama tohle jídlo nepřipravuju, okamžitě jsem si vzpomněla na ten pocit bezpečí, který jsem cítila v dětství, v době kdy má maminka tohle jídlo vařívala...

Miluju zimu, protože jen v zimě dokáže vzduch vonět tak, jak voní v zimě. Kdy těsně předtím, než začne sněžit, je ve vzduchu cítit sníh... a pak to začne, někdy to vnímám i den dopředu. Natáhnu vůni a jako dobrman spolehlivě určím, co bude :) Nebo když venku mrzne a vzduch voní po mrazu, ledový, ale tááák voňavý...

Vůně právě vypraného prádla, která se nese do dálky...Taky to máte rádi? Nebo když si převlečete povlečení na posteli, nejlépe to, co se sušilo v létě na slunci, a večer hupsnete do postele a cítíte tu čistotu a slunce, květiny a seno....?

Ten pocit, když ráno otevřete dveře na zahradu, vtáhnete ten úplně první čerstvý vzdoušek a vychutnáváte si ho....

Kdo si dokáže najít takovéhle malé drobné radosti, naučí se radovat, nepotřebuje celý život čekat na něco, na jednu velkou událost, která by mu přinesla radost, protože ji dokáže zažívat každý den tisíckrát. Každý den si můžeme najít drobnosti, jako vůně stromu, vůně lesa na procházce, krásu a dokonalost přírody, která dokáže celý kraj obléci do bílé mlhy a schovat před námi vše, co považujeme za svou realitu....


Přeji vám krásný a voňavý den,

Jolana

fotografie: zdroj internet