neděle 5. ledna 2014

Jak darovat pomoc




Představte si planetu, kde každý může mít vše, co k životu potřebuje, planetu kde všichni mohou mít dostatek všeho, protože nikdo nemá potřebu hromadit. Hezká představa, že?

Někdo může namítnout, že tu vždy budou lidé, kteří chtějí hromadit a chudí, na které nezbude. Pokud máte tento program v hlavě, pak se stane i vaší realitou.

Na všem můžeme vidět různé úhly pohledu...vezměme nějaký úplně obyčejný příklad - třeba uvařený pokrm, který před nás někdo položil na stůl a my ho můžeme sníst. Můžeme se na něj dívat z mnoha úhlů pohledu, já pro představu nastíním několik z nich...

Na stole je dar - pečené kuře....Vegetarián nebude jíst, protože jeho přesvědčení je, že jíst maso není potřeba, některým je zvířátek líto, důvodů může být mnoho - výsledek stejný, pokrm nesní. Vedle něj sedí vitarián, který jí pouze syrovou stravu. Opět pokrm nesní, protože jí pouze syrové ovoce, zeleninu a ořechy. Vedle něj sedí průměrný běžný člověk, který jí všechno. Kuře sní. Tečka. Další je budhista, který nejen že pokrm sní, ještě za něj poděkuje Bohu, projeví vděk za to, že dostal pokrm zdarma a poděkuje zvířeti, že obětovalo život proto, aby se stalo součástí jeho fyzického těla, poděkuje mu za to, že ho vyživilo.

Cílem mého příkladu není vyvolat v někom špatný pocit, Cílem je pochopit a uvědomit si, že každý může nahlížet svým vlastním způsobem. Čím více úhlů pohledu jsme schopni vnímat, tím celistvěji vidíme svět. Jednotlivé úhly se doplňují a každý si volí ten svůj, nebo ty své...Žádný nevylučuje ty druhé, žádný není ten správný či ten špatný...Je to jen o volbě...

S příklady bych mohla pokračovat. Nezabývejte se prosím tím,  zda by ten daný budhista opravdu řekl to, co řekl. Chtěla jsem vám pouze nastínit jak na jednu a tu stejnou věc mohou lidé pomýšlet různým způsobem. Jejich úhel pohledu pak určuje jejich realitu. Vnímáte to, jak jedna a ta stejná situace umožní lidem žít rozdílné životy? A tak je to se vším přátelé, vše na co pohlížíme, vše co činíme, jak myslíme, vnímáme, co k sobě pustíme...to vše určuje jak se cítíme. Není to někdo zvenčí, kdo nám určí, zda se máme radovat nebo truchlit, být uražení nebo se cítit nějak jinak špatně....Každý z těch lidí, co sedí u pečeného kuřete si může vybrat co chce vnímat.

Každý z nás může být druhým darem, každý může přispět k tomu, abychom se měli na této planetě a v tomto čase tak, jak jsem psala v úvodu....mít dostatek všeho, cítit se dobře, být součástí všeho a všech...Je to jen a jen naše volba, jakou realitu si vytvoříme a čím se obklopíme. Na každé situaci můžeme vidět něco, co nás obdaruje.

Moje volba pomáhat druhým prostřednictvím Nové cesty vzešla z vnitřního pocitu potřeby pomáhat druhým. Jak jinak mohu pomoci vytvořit krásnější svět než tím, že začnu sama u sebe? To, že darem dávám informace, které druzí zpeněží je pouze moje volba. Není ani dobrá ani špatná. K této volbě mě dovedl můj vnitřní pocit, moje vlastní potřeba a moje vize, která přišla v okamžiku, kdy jsem byla ochotna ji připustit, naslouchat a realizovat. Někdo může namítnout, že i já se duchovnem "živím". Je a není to tak. Vše, co vám tu zdarma předávám jsou stejné myšlenky, které používám při konzultacích a seminářích. Nikdy jsem neodmítla pomoc člověku, který mě o ni požádal. I člověku, který mi napsal, že by potřeboval, ale nemá peníze, jsem nabídla alternativní řešení. Přistoupila jsem na každou dohodu. Stalo se i to, že mě kontaktoval člověk, který vlastně pomoc nechtěl, jen potřeboval mít pocit, že pomoc potřebuje, ale nemůže se mu jí dostat, protože na ni nemá peníze. Když jsem pak tomu člověku nabídla řešení, zjistila jsem, že mu opravdu o mou pomoc nešlo. Jen se potřeboval udržovat ve stavu oběti, ve stavu, pro který se sám rozhodl a ve kterém setrvá dokud to tak bude potřebovat.

Naše potřeby jsou různé. Někdo má potřebu sdílet s druhými zdarma své zkušenosti a znalosti, někdo se na takové lidi zlobí, protože se sám touto činností živí a má pocit, že mu "kazí živobytí." Oba jednají správně, protože oba jen plní své vlastní potřeby. Každý je na jiném stupínku vývoje, došel k jiným poznáním a pravdám a nikomu z nás nepřísluší hodnotit a kritizovat druhého jen proto, že má jiné potřeby než my.

Pokud se chcete sami připojit k pomoci druhým, zamyslete se nad tím, jak můžete druhým pomoci. Jak můžete nabídnout svou pomoc v něčem, co umíte, aniž byste druhým svou pomoc nutili. Je tolik forem, jak nabídnout ruku potřebným. Nemusí to být nic hmotného a může...Je to vždy naše volba. V každém větším městě jsou sběrny věcí, které jsou k darování, možná znáte lidi, kteří potřebují oblečení, které vy už nepotřebujete, nebo máte možnost darovat jídlo, které by se jinak vyhodilo...Je to na každém z nás k jakému kroku se rozhodne. Možná k žádnému. Možná nemáte potřebu pomáhat druhým. I to je v pořádku. Nic se nemá dělat na sílu, nebo pomáhat jen z pocitu viny...


A tak až najdete svou vlastní odpověď na otázku "Jak mohu darovat pomoc", konejte. Sdílejte. Vše se vrátí, protože my jedno jsme. Jsme celek, který funguje společně. To, co zasejeme, sklidíme. Vždy se k nám jako bumerang vrátí to, co jsme vyslali...





Namasté,

Jolana
www.nova-cesta.com

fotografie: zdroj internet